Menu Zavřeno

Jak vyfotografovat obraz – krok za krokem

Jak vyfotografovat obraz? Abychom dosáhli co nejlepšího výsledku při fotografování obrazů a jiných uměleckých děl, má postup fotografování svá pravidla. V tomto článku shrnuji základní postup a nastavení, které se používají při pořizování reprodukční fotografie.

#jakvyfotografovatobraz

Pokusím se vám shrnout základní kroky, jak vyfotografovat svůj obraz, nebo jakýkoliv plochý objekt. Postup, který zde popisuji, používají profesionální fotografové zaměřující se na fotografování obrazů či reprodukční fotografii. Pokud budete postupovat podle jednotlivých kroků, vaše fotografie obrazů dosáhnou nové úrovně.

V tomto článku nerozebírám základní práci s fotoaparátem a světlem, to patří do základních znalostí.

1) Příprava vašeho obrazu

Nejdříve si připravíme fotografovaný objekt, v tomto případě váš obraz. Je důležité váš obraz vyjmout z rámečku, skla nebo jakékoliv jiné adjustace, která by vytvářela na obraze stíny.

Adjustovaná díla se samozřejmě dají fotografovat také, ale je zapotřebí trochu jiného postupu a fotografování je složitější.

2) Umístění obrazu

Obraz zavěste na zeď, nebo upevněte na stojan. Při použití stojanu dejte pozor, aby úchyty nepřekrývaly dílo. Papírové předlohy lze přichytit například na nástěnku. Lze také použít velkou desku (překližovaná deska), kterou opřete o stojan, a díla na ni jednoduše přichytíte.

Obrázek znázorňuje dvě možnosti umístění obrazu: zavěšení na zeď (rovina obrazu je kolmá) a umístění na stojanu (rovina obrazu je mírně vzhůru). Při umístění na stojanu dejte pozor, aby úchyty nepřekrývaly obraz.

Pozadí mějte nejlépe bílé nebo šedé. Barevné pozadí může ovlivnit barvu obrazu, protože i odražené světlo bude dopadat na fotografovaný obraz.

3) Umístění fotoaparátu

Fotoaparát umístíme před fotografovaný obraz do jeho středu. Zorný úhel fotoaparátu musí být přesně kolmý k vodorovné i svislé rovině fotografovaného obrazu. Tím nebude docházet ke zkreslení. Aby bylo pole snímku vyplněno co největší plochou fotografovaného obrazu, posuneme fotoaparát i se stativem vpřed nebo vzad, případně upravíme ohnisko objektivu. V hledáčku zkontrolujeme, zda jsou hrany obrazu dokonale rovnoběžné a nevytváří se lichoběžník. Také pozor na rozdílné zobrazení hledáčku a záznamu čipu (paralaxa). Toto nastavení nám trochu procvičí trpělivost.

Umístění fotoaparátu
Obrázek ukazuje jak má být správně umístěn fotoaparát při fotografování obrazu.

Volíme spíše delší ohniskovou vzdálenost objektivu, také je lepší použít objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností namísto s proměnlivou (zoom objektivy).

4) Světlo při fotografování obrazů

Světlo je jednou z nejdůležitějších věcí při fotografování, a proto mu věnujme větší pozornost. Doporučuji omezit jakýkoliv externí zdroj světla, který by ovlivnil výslednou fotografii.

Před fotografováním nezapomeňme zhasnout standardní osvětlení místnosti a zastínit vnikající světlo z oken.

4.1 Umělé osvětlení – umístění světel

Použijeme dvě stejná světla. To znamená světla se stejnou intenzitou (výkonem) a barvou (teplotou chromatičnosti). Nejlépe je použít dva halogenové reflektory s výkonem 500 W. Světla umístíme alespoň pod 45° úhlem k obrazu. Rovina světel by měla přibližně mířit na hranu obrazu, tím docílíme, že plocha díla bude přibližně rovnoměrně nasvícená. Nasvícení můžeme korigovat změnou úhlu a vzdálenosti od díla. Jestli je plocha rovnoměrně nasvícená můžeme změřit externím expozimetrem v rozích díla a v jeho středu. Také lze využít bodového měření expozice u fotoaparátu a neutrální šedé desky.

Pokud se na obraze ukazují lesklé plochy, můžeme se pokusit snížit úhel přibližně až na 15 °. Pozor na vzdálenost světla a úhel světelného paprsku. Pokud světlo bude dopadat na objektiv, může vytvářet nežádoucí efekty lomu světla v optické soustavě.

Umístění světel
Obrázek ukazuje, jak mají být správně umístěná světla při fotografování obrazů.

Pozor na některé levné LED světla nebo úsporné žárovky. Tato světla mají různé neduhy jako je chvění (tvorba pruhů na snímku) nebo nemají plnou spektrální distribuci (neobsahují všechny barvy, to se projevuje jako potlačení některých barev na obraze).

U žhavících světel je zapotřebí vyčkat, než se zahřejí a plně rozzáří, doporučuje se vyčkat přibližně 5–10 minut.

4.2 Využití rozptýleného světla

Pokud nemáme možnost využít dvou kvalitních světel, můžeme využít velmi rozptýleného světla. U tohoto osvětlení se ale budeme v mnoha případech potýkat s odlesky, a to na první pohled s nepatrnými. Tyto odlesky nám ve výsledku budou měnit barevnost či dojem z díla.

První možností je využít denního světla a fotografovat venku. V tomto případě fotografujeme, když je sluneční světlo tlumeno mraky. Při ostrém slunci využijeme přirozeného stínu, nebo použijeme zastiňovací desky či difuzní plochu. Také musíme mít na paměti, že sluneční světlo má v každé části dne jinou teplotu/barvu.

Druhou možností je vytvořit rovnoměrně rozptýlené světlo v místnosti pomocí zastiňovacích, difuzních nebo odrazných desek. Opět mějme na paměti, že každá barevná plocha nám odražené světlo zabarví.

Jak fotografovat v přirozeném denním světle?

Více o fotografování v denním světla naleznete v samostatných článcích:

5) Nastavení fotoaparátu

Když máme připravenou fotografovanou scénu, přistoupíme k nastavení fotoaparátu.

Barevný režim Adobe RGB
Velikost obrazu Největší velikost
Formát souboru RAW nebo TIFF, nikoliv JPEG
Vyvážení bílé Nastavíme podle typu použitého osvětlení, případně použijeme manuální vyvážení podle neutrální šedé desky/terče.
Režim ovládání expozice Manuální (M)
Citlivost (ISO) Minimální dostupné
Clona Mezi 8–13 (podle potřeby ostrosti)
Čas, rychlost závěrky Bude se pohybovat podle naměřené expozice.

Podrobné nastavení zde probírat nebudu, předpokládám, že každý svůj fotoaparát ovládáte. Případně nahlédněte do manuálu.

6) Pořízení expozice

Pro pořízení expozice je nejlepší využít dálkové spouště. Ta nám zaručí, že se při pořízení expozice s fotoaparátem nepohne. Případně využijeme časové spouště. Při automatickém ostření je dobré zkontrolovat a případně upravit zaostření manuálně přes živý náhled.

6.1 Zkušební snímek

Pořídíme zkušební snímek s clonou 7,1 nebo 8 a zkontrolujeme, jestli je obraz ostrý v celé ploše, pokud jsou okraje méně ostré nežli střed, zvýšíme clonové číslo.

6.2 Referenční snímek

Pokud máme možnost přidat referenční cíl pro správu barev, vytvoříme referenční snímek.

6.3 Doplňkové expozice

Protože je fotoaparát omezený v dynamickém rozsahu, což znamená, že oproti lidskému oku nezaznamená zároveň nejsvětlejší a nejtmavší místa (pokud je scéna velmi kontrastní), je lepší vytvořit další dvě expozice. Expozice pořídíme změnou clonového čísla o jedno expoziční číslo vůči první expozici dolu a nahoru. Díky tomu budeme mít k dispozici celý dynamický rozsah díla.

Mezi jednotlivými expozicemi je dobré vždy zkontrolovat zaostření.

Na závěr: při fotografování je dobré využít polarizační filtr pro eliminaci některých odlesků. Ovšem samostatný filtr bez dalšího vybavení není všespásný, přesto nám může pomoci.

Zdroje

  • SVOBODA, BcA. David. Technická fotografie v UV, IR záření a falešných barvách. Litomyšl, 2020. Diplomová práce. Fakulta restaurování, UPa.
  • BEZDĚK, Ladislav a Martin FROUZ. Digitální a digitalizovaná fotografie pro vědecké účely v praxi památkové péče. Praha: Národní památkový ústav, 2014. Odborné a metodické publikace (Národní památkový ústav). ISBN 978-80-7480-017-7.
  • WARDA, Jeffrey, Franziska FREY, Dawn HELLER, Dan KUSHEL, Timothy VITALE a Gawain WEAVER. The AIC Guide to Digital Photography and Conservation Documentation. 3. Washington, DC: American Institute for Conservation (AIC), 2017. ISBN 978–0– 9978679–1–6.

 

Mohlo by vás také zajímat

Potřebuji vyfotografovat obraz

Potřebujete kvalitní fotografie a nemáte čas s experimentováním nebo nevlastníte dostatečné vybavení? S fotografováním vašich obrazů vám rád pomohu.

Ano, potřebuji obrazy nafotitAno, potřebuji poradit jak na to
Posted in Pořizování reprodukční a dokumentační fotografie

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *